Srdce včely má pět komor

Můj první kontakt se včelami byl ve dvou letech, kdy jsem dostala první žihadlo. Druhý a vážnější nastal v mé práci, kdy jsem musela „nastudovat“ základy včelaření. Pracovala jsem s pánem, který měl těžký stupeň Alzheimerovi nemoci a byl vášnivým včelařem, abychom mohli navázat oboustranně smysluplný kontakt, sáhla jsem po první dostupné knížce o včelách. Byla to dětská knížka mé 4leté vnučky a já jsem ji poctivě „nastudovala“. A tahle dětská kniha ve mně vzbudila zvědavost a ta přirozeným způsobem vyústila v zakoupení knihy „Srdce včely má pět komor“ od Helen Jukes.

Nejsem a nebudu včelařem, přesto jsem knihu zhltla za pár dní a vřele ji doporučuji všem, kteří hledají nejen užitečné rady pro budoucí včelaře, ale především dokáží sledovat příběh mezi řádky.

Autorka Helen píše velmi osobitě, svižně a s tušením, že včely a lidé si nastavují zrcadla pro lepší pohledy na život. A tak jsem se např. dočetla, že dělnice mají na starosti veškeré práce ve včelstvu. Z dělnice se stává čistička, po několika dnech je krmičkou, dále kojičkou a v sedmi dnech se stává stavitelkou. Okolo osmnáctého dne vylétá z úlu jako strážkyně česna a do konce života je létavka. Tak je to dané a včely vzorně plní své úkoly. A nezávidí si. Tušíte ten pohled v zrcadle? To, co jsem v něm spatřila já nebylo moc hezké. Říká se, že včely dokážou vycítit to, co se my snažíme skrýt. Celý život včely je založen na doteku a vnímání. Prozkoumává svět, ochutnává ho a dotýká se ho, zatímco ho okusuje a kousá.

V úle může být až 100 000 včel a po vylíhnutí nové matky polovina včelstva odletí se starou matkou, aby si našla nový úl jinde. Proč pak tedy člověk vynakládá všechno to úsilí, aby je tu udržel a aby byly silní, když nakonec stejně odletí?

Tak tuhle otázku si položila autorka Helen a pomalu si i na ni odpovídá. Snažíme se včely chránit, zvětšovat jejich společenství, stáčet med a držet je před dělením a opuštěním úlu. Nakonec se ale vše vrací k té podivné nezařaditelnosti včel a jejich divoké nespoutanosti. Druhý pohled do zrcadla a uvidíme v něm sklony nás lidí, vlastnit a ovlivňovat podle našich představ a přání.

Ve skutečnosti se dá říct, že pokud včelstvo potvrzuje nějakou myšlenku, pak je to ta, že věci se hýbou a mění bez ohledu na to, co děláte vy. Že by další pohled do zrcadla?

A co má úl dočinění s léčbou? Med vytváří celé včelstvo společně předáváním z úst do úst. I proto se med stal tak lákavou složkou léčebných rituálů a magických obřadů. Není živočišný, ale není ani zcela rostlinný. Med je sbírán z nespočtu květin a rostlinných druhů a je vyráběn tisíci jednotlivých včel. Pokud byste vzali provázek a chtěli změřit celkovou vzdálenost, kterou včely uletí, aby nasbíraly dost nektaru na celou sklenici medu, natáhli byste ho jednou a půl krát kolem celého světa. Neskutečná pracovitost. Užitečná. A co další pohled do zrcadla? Jsme my lidé opravdu vždy svou pracovitostí užiteční? Vytváříme ty pravé hodnoty?

Postupně se i život Helen Jukes začal měnit. Sama Helen začala být uvolněnější a naučila se, jak se cítit lépe a co znamená dívat se, naslouchat a mluvit. V poděkování napsala – děkuji hlavně mé mámě a tátovi a Patovi, který otevřel okna dokořán a pustil dovnitř světlo. Poslední pohled do zrcadla.

 jméno autorky je uloženo v redakci