|
Autorem je profesor biologických věd Dave Goulson, ale nemusíte se vůbec bát nějaké přílišné odbornosti. Kniha je rozdělena na dvanáct kapitol zabývající se rostlinami, škvory, můrami, žížalami, včelami, ale také jezírky, hnojivy nebo vetřelci v zahradě a cyklem života. Každá kapitola začíná nějakým autorovým receptem, například na morušové muffiny, polévku z topinambur a dýně, ostružinový džem dělaný v mikrovlnce nebo na slaný koláč s králičím/veverčím nebo zvěřinou. Jednalo se o zajímavé zpestření, i když na tu veverku na jídelníčku jsem si musela chvíli zvykat. :-) Následují vyjmenované autorovy oblíbené zahradní rostliny pro opylovače, bobuloviny pro ptáky a návod na výrobu žížalího kompostu. V závěru se nachází informace o autorovi, další četbě, další informace a odkazy na dodavatele osiva a rejstřík. |
 |
|
|
|
Divočina v zahradě se na první pohled tváří jako příručka pro ty, kteří chtějí začít s přírodním zahraničením, ale podle mě tomu tak úplně není. Autor se totiž nesnaží být nějakým kazatelem, někým, kdo dělá všechno správně a ani nijak nebazíruje na tom, že je vědcem a tím pádem i odborníkem. Spíše popisuje, jak se věci mají, jak je dělá on sám a v závěru kapitol pak vše shrnuje a čtenáře vyzývá k nějaké akci. Nic nepřikazuje, ani přehnaně neapeluje, ale rozhodně přináší inspiraci. | |
|
Osobně mi tento přístup velmi vyhovoval a styl Goulsonova psaní mi velmi vyhovoval. V každé kapitole jsem se dozvěděla něco nového a překvapivého a často jsem se také zasmála. Překvapilo mě, že existuje soutěž v lákání žížal, zaujalo mě, že se ve Velké Británii dá sehnat více než 70 tisíc odrůd od 14 tisíc rostlinných dluhů, nadchla mě myšlenka hmyzího hotelu s pozorovacími okénky, což ocení malí i velcí, žasla jsem nad tím, že každá žížala vyprodukuje za rok až 4,5 kilogramů výkalů a informace o pesticidech v rostlinách určených pro včely mi hodně otevřely oči a budu si v obchodech dávat větší pozor. |
|
|
 |
Moc se mi líbil také popis odrůd jablek v kapitole o škvorech, kde se Dave Goulson ukázal jako velký milovník cideru. „A pak tady máme Pitmaston Pineapple plodící malá žlutá jablka, která chutnají tak trochu po oříškách, medu a ananasu, a to vše dohromady.“ (str. 56). Až jsem litovala, že u nás tolik druhů není k sehnání, ale jak se říká, alespoň se mám v obchodech a zahradnictvích po čem dívat.
|
|
|
Dave Goulson vystudoval biologii na Oxfordské univerzitě a v současnosti působí jako profesor biologických věd na Sussexské univerzitě. Posledních dvanáct let strávil studiem čmeláků a publikoval více než 250 vědeckých článků o jejich biologii. V roce 2006 založil organizaci na ochranu čmeláků Bumblebee Conservation Trust. Je autorem bestselleru Sunday Times nazvaného A Sting in the Tale, A Buzz in the Meadow a Bee Quest. © Jana Langerová |
||
