|
Hry z lesní školky - Zábavné, rukodělné a dovednostní aktivity pro malé dobrodruhy Jane Worroll, Peter Houghton |
||
|
Milí čtenáři, čas od času vás budeme seznamovat s názory, náměty a možná i nápady některých čtenářů našich knih. Na základě toho si můžete o knize udělat sami svůj názor a rozhodnout se, zda ji chcete mít ve své knihovně. |
 |
|
|
Když jsem nastoupila do školní družiny jako vychovatelka, zažila jsem hned v prvním týdnu šok. Děti si neuměly samy hrát. Čekaly, co jim nabídnu, co jim připravím a co jim ukážu. Na moje vybídnutí, ať si v lese postaví malé lesní městečko – se dívaly nechápavě. Na stromy neuměly vylézt, nudily se a těšily se domů – k počítačům. V lepším případě do kroužků (organizovaná činnost), nebo na sportovní aktivity. Tam dost často jeden vyhraje (šťastný jedinec) a ostatní prohrají. Jsou proto neschopní a musí o to více trénovat, aby příště poražený vyhrál, a smutní budou zase druzí. Začarovaný kruh. |
||
 |
Proto zájem o tuto novou knihu „Hry z lesní škol(k)y” je tak enormní. Je to pochopitelné, neboť my dospělí si konečně začínáme uvědomovat absenci tvořivosti, kreativity a vzájemné pomoci našich dětí v přirozeném, tedy přírodním prostředí. Jak říkají autoři knihy: „Z přírody jsme vzešli, jsme její součástí a naše přežití se neodlučně pojí s její existencí. Díky všem těm rozmanitým strukturám, vůním, povrchům, a tvarům všech velikostí a podob i bezpočtu rostlin příroda představuje to nejlepší dětské hřišti, jaké může být.” Nabídněme dětem tedy pomoc, ale pak je nechme tvořit samostatně. Necháme je hrát. Jejich fantazie nezná hranic a ony najdou konečně opět samy sebe a dětský svět her a pospolitosti. |
|
|
Pamatuji si, jak jsme si (venkovské děti) udělaly domečky v kukuřičném poli. „Byty” měly mnoho pokojů a chodeb, kde jsme se vzájemně navštěvovaly. K nemalé radosti místního JZD. Pošlapaná kukuřice se nedala sklidit. Nevadilo, bylo to krásné. Lidé si budovali přístřešky, aby si zajistili nejzákladnější potřeby, a děti si je instinktivně stavějí dodnes, počínaje domácími bunkry ze židlí, prostěradel, polštářů. Přístřešek postavený v lese je pro děti útulným přírodním domečkem, který je odděluje od světa dospělých. Vnímají ho jako místečko jenom pro sebe – kapitola „stavění přístřešků”. |
 |
|
 |
A výroba šperků? Všichni se chceme zdobit, vypadat pěkně a nejlepší je mít nějaký originální šperk. To aby každý záviděl. Možná je však lepší šperk vyrobit, darovat a radost z toho je mnohem větší, než vlastnit. Mnoho nápadů na originální šperky najdeme v kapitole „lesní šperky”. A hry v přírodě? Tak to je tak obsáhlá kapitola, že je nutné si knihu koupit, pročíst a až vám začnou svědit prsty a vy budete chtít vyrábět, až si začnete s dětmi hrát a až si začnou konečně hrát děti bez vás, tak pak jste na správné startovní čáře. |
|