Milí čtenáři, uveřejňujeme zde moc pěknou recenzi našich knih z blogu Život bláznivé mámy.
Stále dokola razím a opakuji heslo „knih není nikdy dost“. A je úplně jedno, zda těch dospěláckých, nebo dětských. Knihy jsou celý můj život a doprovází mě už od dětství. Proto také chci, aby i moje děti byly zvyklé, že kniha je zkrátka součástí života. Myslím, že se mi to zatím daří, i když je pravda, že mé představy jsou ještě o dost pozitivnější. Možná i proto objednávám plno krásných knížek, které jsou i pro větší děti. Sama si je čtu a pak je většinou schovám, aby si je mohly přečíst i moje děti, až do nich dorostou.
Mezi nakladatele, kteří se specializují na knížky o přírodě a plno z nich směřují i k malým čtenářům, patří nakladatelství Kazda. Najdete u nich spoustu nádherných knih o lese, vodě, stromech, trávě, zvířatech atd. Nedávno jsem jednu z novinek Musí si lvi stříhat hřívu? Zahlédla na blogu kolegyňky Marty – Tak trochuvyzobaná slunečnice, a okamžitě jsem po ní zatoužila. Když už jsem na nakladatelství Kazda vlezla, nestačila jsem se divit, kolik novinek mi uniklo. A tak dnes zvonil pošťák s pořádně narvaným balíkem. ????
Hry z lesní školky
První knížka, kterou vám představím, je sice pro děti, ale hlavně pro dospělé, kteří se dětem věnují. Je v ní plno tipů a rad, jak pracovat s dětmi, aby rozvíjeli fantazii, nápady, byly tvůrčí a lecos se naučily – hlavně o lese a přírodě. Protože do lesa teď docela dost chodíme, chci si knížku přečíst a využít postupně rady pro další rozvíjení svých ratolestí.
Jeden rok v životě včely
Tohle je knížka, která se tváří jako dětská, ale je tak nějak napůl. Není určitě pro hodně malé děti, ale je psána jednoduše a je plná ilustrací a tematických obrázků. Já ji chci hlavně pro sebe, abych se o světě včel něco naučila – nemusí toho zase být tolik – ale hlavně, abych byla schopna to pak dětem předat. V této publikaci se dozvíte, jak včely žijí, co všechno dělají i proč je královna matkou všech včel. Takže jak vidíte, na své si přijdou starší děti i dospělí.
Musí si lvi stříhat hřívu?
A už se konečně dostávám k té knize, která mě zaujala na blogu u Martičky. Jedná se o dětskou publikaci určenou malým „čtenářům“ od 4 let. Zábavnou formou jsou v ní představena zvířata, plazy i hmyz. Zvířata domácí i exotická, zkrátka vše, co můžete s dětmi potkat třeba v zoo. Jelikož se o víkendu do jedné zoo chystáme, doufám, že stihneme něco o zvířátkách přečíst, abychom si to pak s dětmi mohli připomenout naživo. :)
Copak ze mě bude?
I další knížka je určena prckům od 4 let a pojednává – jak jinak – o přírodě. Je plná fascinujících obrázků ze světa hmyzu, zvířat i rostlin. Pomocí ilustrací a jednoduchých popisků vysvětluje dětem, jak se z housenky stane motýl, z pulce žába atd. Věřím, že tahle knížka dětičky zaujme, protože nedávno jsme lepili samolepkovou knížku o hmyzu a řešili jsme právě proměnu housenky v motýla. Nešlo jim to do hlavy. Tak teď už to snad pochopí…
Kdopak to tu běžel?
A další kniha určená „čtenářům“ od čtyř let – Kdopak to tu běžel? Publikace je dělána podobným způsobem, jako dvě předchozí, jen má větší formát. Nechápu proč, protože to nesedí k sobě do knihovny, což je dost škoda. Tato knížka je rozdělena na kapitolky, přičemž v každé představuje pomocí ilustrace stopy zvířete, jeho obrázek, aby dítě lépe pochopilo, o které zvíře se jedná a pomocí kraťoučkého příběhu pak zjistí, proč zvíře dělá takové stopy, jaké dělá. Má kopýtka, prsty, tlapky nebo podrážky? Tahle knížka je asi super na zimu, pokud samozřejmě napadne sníh. To se asi u nás moc dít nebude, ale i v létě, když hodně prší a je bahno, můžete nějaké ty stopy objevit. Tak uvidíme. Už se těším, až s dětmi budeme hledat. Jen tedy divočáka bych asi raději vynechala. :D
Víš, kde bydlí zvířata?
I toto je nádherná publikace určena dětem. Tentokrát těm trochu starším – od 6 let. Přiznávám, že jsem čekala něco trochu jiného – možná více pohádkový příběh, kterým autor dětem přiblíží les, louky a život v nich. Tady se jedná o populárně naučnou publikaci pro malé zvídavce, která je plná krásných fotek a ilustrací, ale také je nadupaná informacemi. Věřím, že by ji využily klidně i děti na druhém stupni, nebo ti, co chodí do různých zálesáckých kroužků. (Je ještě vůbec něco takového?) Já si ji tudíž zatím přečtu sama a svým dětem ji schovám na později, až k ní dorostou a dozrají. Od Petera Wohllebena jsem poslouchala audioknihu a moc se mi líbila. Mám tady i jednu jeho knihu pro dospělé, kterou si schovávám, až bude větší klid. Věřím, že i tato publikace se mi bude líbit a malým čtenářům též.
Já se jdu kochat obrázky a pročítat si knížky :)
Vaše Sabi
z blogu „Život bláznivé mámy”, 5.5.2020