25 gramů štěstí

25 gramů štěstí
Massimo Vacchetta, Antonella Tomaselli

 Dnes v 15 hod. jsem se s pousmáním (nic neočekávajíc) začetla do „italského bestselleru” - „25 gramů štěstí” a ve tři hodiny nad ránem jsem knihu zavřela a trochu jsem se styděla za slzy a mokrý polštář.

 Jde o pravdivý příběh do poslední tečky. Skutečný příběh zvěrolékaře Massima Vacchetty a jeho ježků. Pro mne je kniha výjimečná ještě něčím jiným. Hloubkou vnitřního zrání a plněním si svého snu. Massimo ukazuje jiný, lepší svět a ten můžeme najít všichni.

 „Každý člověk na naší Zemi je jedinečný. Upřímně, Massimo je jedinečný ještě o trochu víc. Jeho vypravování mě přivedlo k myšlence, že on nikdy nezestárne. Má totiž duši básníka, který se na svět dívá dětskýma očima. Díky tomu uvidí krásu i tam, kde ostatním uniká.” Tak to jsou slova paní Tomaselli, která si příběh o ježcích vyslechla a svým magickým, citlivým perem z něj vykouzlila tuto knihu.

 
 

 Při prohlédnutí krásných fotografií v knize, se nabízela představa, že charismatický zvěrolékař bude mít vedle sebe psa z prvotřídního chovu např. Akita-inu, chrta, nebo alespoň krásného kokra. Pohled na jeho dlaň, kde se choulí malinká ježčí holčička Lisa, která váží méně než poupátko růže, je matoucí a vyvolává zvláštní ochranitelskou potřebu.

 V celé knize se prolínají krásné, vzrušující i smutné příběhy malých, opuštěných i nemocných ježečků a mezi tím nenápadně vystupuje do popředí životní příběh Massima s jeho touhou pomáhat těm nejslabším, na které se nejvíce zapomíná. Přitom každé stvoření, i to nejmenší, je vzácný dar. A taky je to důležitá součást naší planety, takový díleček, bez kterého by puzzle nešly nikdy složit celé. Neodmyslitelná součást veškeré harmonie. A to se právě stalo krédem zvěrolékaře Massima.

 Podařilo se mu založit záchrannou stanici pro ježky s názvem „Ninna”. Jméno dostala po první ježčí holčičce, kterou s těžkým srdcem po jejím uzdravení vypustil Massimo do volné přírody.

 V současné době má záchranná stanice mnoho podporovatelů, sponzorů a dobrovolníků. Zvěrolékař zabraný do práce se ve své nemocničce pouští do utišování bolesti poraněných, sražených a hladových ježků, a pokouší se je vracet do života, který už s nimi nepočítal. Je potřeba do toho jít srdcem. Do všeho.

Massimo říká: „Přál bych si, aby se tahle moje vášeň šířila jako to nejnakažlivější virové onemocnění a dostala se tak daleko, jak to jen půjde, a aby všude šířila dobro.”

Moc ráda budu tohle dobro podporovat.

A co kdyby nás bylo více?

 

 jméno autora je uloženo v redakci

 
     

 

Grafický návrh vytvořil a nakódoval Tomáš Hlad & techka s.r.o.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení