Víš, kde bydlí zvířata?

 

Víš, kde bydlí zvířata?

Peter Wohlleben

   Milí naši příznivci a čtenáři, představujeme vám další „čtenářské pohlazení“ z luk a lesů od Petera Wohllebena. Autor svým laskavým způsobem vypráví dětem, jak zvířata bydlí, jak spolu mluví, jak mláďata dospívají anebo co zvířata cítí. Humorné kresby a krásné fotografie dávají příběhům správný rámec. Děti v knize najdou kvíz a odpovědi jim ukáží jejich „znalosti“ ze světa zvířat. Společně s autorem se vydávají hledat stopy a objevovat jejich svět.

 
 

Kniha je sice určena dětem, ale při předčítání dospělými najednou vznikne potřeba obsah knihy „zhltnout“ pro sebe. Ne proto, abychom my dospělí mohli dětem ukázat, že jsme chytřejší, ale proto, že kniha i nás dospělé zcela pohltí, zaujme a mnohdy rozveselí, ale většinou udiví a vyvede z míry.

Víte, že rejsek malý je nejmenší savec na světě a váží jen tolik, co chroust? Oblíbenou krmí rejsků je hmyz a jejich srdce zaznamená během lovu až tisíc úderů za minutu. Tluče 10x rychleji než to naše.

Anebo víte, že jsou zvířecí druhy, které dělají legrační věci – jen tak pro zábavu? V pralese třeba žijí papoušci, kteří spolu sedí na stromě. Jeden z nich se chová, jako by neuměl létat. Prostě sebou plácne z větve dolů jako kus dřeva. Ostatní papoušci vřeští samým potěšením.

 
 

To by byla úchvatná podívaná v našem politickém životě. Mnozí politici by při plácnutí na zem nemuseli ani nic předstírat.

Jako dotaz na naše poslance – Co s našimi seniory? Jak se o ně starat? – by stačil přečíst odstavec o vlčí smečce. „Stará zvířata, ale někdy zkrátka jen přijímají lásku. Vlci kupříkladu nenechávají nikoho ze své rodiny na holičkách. Kdo je příliš starý na to, aby lovil, toho ostatní nakrmí.” Můžeme si být jisti, že mnoho seniorů v lidské smečce by se rádo stalo vlky.

Prostě od zvířat se máme stále co učit. Parádní kousek umí sviňucha. Toto zvíře totiž pořádně neusíná, a sice ani jednou jedinkrát v životě. Umí něco zcela mimořádného: sviňuchy nechávají vždycky spát jen polovinu mozku. Druhá polovina zatím dává pozor, aby se sviňucha neutopila. Po jisté době se obě poloviny vystřídají, takže si zas může odpočinout ta druhá. Tak se osvěží celý mozek.

Mít tuhle schopnost my lidé – no to by byla paráda. Mohli bychom vyrábět mnohem více zbytečností a stále bychom byli fit.

 

 

Jak říká autor Peter Wohlleben, o své knize: „Poznáte, co všechno se děje ve skrytém, dobrodružném, nebezpečném, ale i zábavném světě zvířat.”

Ať vám všem, kdo knihu přijmou do svého srdce, přinesou příběhy a povídání Petera Wohllebena pěknou pohodu a radost z nových objevů.