Louka

Louka
Vábení do tajuplného světa
Jan Haft
 
Lechtající trávy, zářivé květiny, bzučící hmyz: Jan Haft nás bere na objevitelskou cestu do skutečného ráje přírody, kde žijí stovky pestrobarevných rostlin a fascinujících živočichů v často překvapivých společenstvích. Nikde jinde není život rozmanitější. A zároveň je jen málokterý z biotopů tolik ohrožen:

Kvetoucí louky kdysi pokrývaly mnohem rozsáhlejší území. Dnes je to žalostných několik procent, a i ta jsou v nebezpečí.

Text doplňuje řada působivých fotografií.

 

  Louka. To je další kniha z produkce Nakladatelství Kazda, která pravděpodobně nebude pro každého. Ve své podstatě to ale je kniha, která by pro každého být měla. Seznamuje nás totiž s něčím nádherným, něčím, co bývalo pro naše předky běžné a nezajímavé. Pro nás už to je ovšem skoro rarita, kterou ne každý má možnost kdykoliv navštívit. Louka. Všichni víme, co si pod tímto pojmem představit. Ale až díky této knize dovedeme ocenit, jak různorodá, zajímavá a důležitá součást přírody to je. Tato kniha je nejen edukativní, dalo by se říct až populárně naučná. Zároveň je ale nádherná a nesmírně poutavá.

 
  Už samotné věnování v knize mluví za vše. Autor v něm kromě rodiny děkuje také vlastníkům půd, kteří je vlastní z důvodů podnikání, zároveň ale nechávají části z těchto půd pro louky. Nemusejí, ale dělají to. Protože pochopili jak moc důležité to je. Těm, kdo si to neuvědomují, nevědí, případně uvědomit nechtějí, těm může pomoci i tato kniha.
 
  Celá kniha začíná jarem a její příběh končí epilogem, který se odehrává na podzim. Už od prvních řádků nám autor ukazuje, co vše louka umožňuje různým živočišným druhům. Louka není prospěšná pouze pro hmyz, který se nám vybaví jako první (a který jak víme je v poslední době velmi ohrožen), ale i pro savce a šelmy. Někteří se v ní mohou skrýt, někteří tento úkryt využit k lovu. Ke koloběhu života v přírodě. Zároveň se dozvíme i to, že je spoustu rostlin a živočišných druhů, pro které je louka doslova nezbytná a jinde nejsou schopni přežít. Louka je vlastně taková jedna velká symbióza.
 

  Jak jsem již zmínila, kniha je naučná. Velmi. Na druhé straně je ale psána velmi procítěně. Je poznat, že Jan Haft louky a přírodu všeobecně opravdu miluje. Popisy jsou barvité a já se cítila, jako bych byla na louce s ním. Líčení je místy až mírně poetické, čte se krásně, jako příběh (ona kniha také menší příběhy obsahuje), ale zároveň se toho opravdu spoustu dozvíte. Například to, jak louky vznikly (a že v tom vlastně člověk sehrává obrovskou roli), co to vlastně louka je nebo jak se louky v poslední době proměnily. Autor velké množství fakt skládá do širokého kontextu, a tak se tady nedočítáme pouze o samotné louce, ale i živočišných druzích a květinách, které jsou s ní spjaty, ale například i o lesu.
Tohle pro mě bylo velmi zajímavé a překvapivé. Od populárně naučné knihy člověk očekává informace. Literární zážitek nikterak. V téhle knize ale dostanete oboje na vysoké úrovni.

  Pravdou je, že se zde poměrně často objevují trochu odbornější termíny i témata, které mohou "běžné" čtení lehce komplikovat. Člověk zde musí jednoduše zapojit víc mozek, víc se soustředit, ale přinese mu to alespoň další a další poznání. Pokud po knize pokukujete, je ale dobré s tím počítat. Přesto, že je kniha napsaná velmi přívětivě i pro laiky, některé části složitější prostě budou. Ale může to přinést i další plus. Například já jsem si o některých tématech začala hledat víc a víc, protože mě opravdu zaujaly a do čtení této knihy jsem o nich neměla tušení, nebo jim nepřikládala tak daleký význam.

  Velmi se mi líbila poslední kapitola před epilogem. Tato kapitola se věnuje záchraně luk. Nenapadlo mě, jak je vlastně složité v lidech vyvolat empatii k některým druhům zvířat a rostlin. Spadám právě do kategorie lidí, o které autor mluví, která k těmto věcem citlivě přistupuje prostě automaticky. Proto je pro mě složité vžít se do člověka, který to tak necítí, kterému více záleží na zisku nebo "upraveném" okolí. Autor tady například rozebírá to, jak složité je takové lidi zaujmout a přesvědčit. 

  Celá kniha vyznívá jednoznačně. Je nutné chránit (nejen) louky. Je nutné chránit přírodu, protože náš život je s ní blízce spjat, byť si to v poslední době jako "páni tvorstva" nechceme připouštět. Je to však jeden velký koloběh a symbióza, bez které nemůžeme přežít. Takové knihy se musí psát a musí se číst. Upřímně? Nemyslím si, že zatvrzelé odpůrce ochránců přírody tato kniha v něčem změní. Ty, kteří mají přírodu rádi, ale do problematiky přímo nevidí, pro ty je tato kniha (a samozřejmě i pro ty, kteří ekologicky smýšlejí a chtějí si užít krásné čtení). Ty může posunout k tomu, aby na přírodu nahlížely i trochu jinýma očima. 

  V knize najdete i několik krásných fotografií. Hub, zvířat i rostlin. Jsou krásné, moc krásné. Stejně jako tahle kniha. Dozvíte se tu o loukách v minulosti i současnosti. Jak se měnily, jak nás potřebují. Ale to vše se dá jednoduše převézt na přírodu všeobecně. A je to potřeba. Pokud vás příroda a její ochrana zajímají, tohle si přečtěte. Je to ideální vyvážení krásných, místy snad až romantických popisů a vědomostí.

  Knihu Louka: Vábení do tajuplného světa od Jana Hafta určitě doporučuji. Dozvěděla jsem se tu opravdu spoustu informací a donutila mě na přírodu koukat zase trochu jinak. Nahlížet na to, že vliv člověka může být někdy pozitivní, ale dnes přecházíme spíše k vlivu negativnímu. Nahlížet na přírodu ještě mnohem víc komplexně. Krásné a poučné čtení!

 

© Alžběta Pávková

http://hlavavknihach.blogspot.com/2020/08/louka-vabeni-do-tajuplneho-sveta-jan.html

 

Grafický návrh vytvořil a nakódoval Tomáš Hlad & techka s.r.o.