Poznáte ptáky našich zahrad?

Poznáte ptáky našich zahrad?
 
Ulrich Schmid

 Tato knížka má dvě části – první je spíše teoretická a druhá nazvaná Ptáci v zahradě je jakýmsi atlasem ptáků a jedna je lepší než druhá. Úvod se zabývá ptáky v zahradě, zmiňuje také projekt „Hodinka pro ptáky našich zahrad“, věnuje se lučními rostlinami i stromům na zahradě, možnostem hnízdění, krmením ptáků nebo jejich pozorováním.

Atlas je rozdělen na tyto části: Pěvci, Šplhavci, rorýsi, sovy a kukačky, Holubi, bahňáci, racci a chřástalovití, Dravci, Kormoráni, brodiví, volavky, potápky, hrabaví a kachnovití. Celkem se jedná o 100 druhů opeřenců, kdy u každého z nich je minimálně jedna fotografie, popis jeho znaků, výskytu a zajímavostí. U některých druhů se nachází také zvýrazněný Tip pro vaši zahradu.

   ptaci1

  ptaci2

   Čtení mě moc bavilo, líbily se mi fotografie daných ptáků a zaujaly a často také rozesmály mě především fonetické přepisy jejich zvuků. Zde je popis u všem známého Kosa černého: „Hlasový projev je rozmanitý, vedle hlasitého „tyx-tyx-tyx…“, které někdy opakuje tak vytrvale, až to člověka začne rozčilovat, je zejména nápadné varovné, potlačované „djúck“, spatří-li nějaké vetřelce na zemi, například kočku, a vysoké ostré protáhlé „sííí“, kterým zase upozorňuje na nebezpečí ze vzduchu (dravce). (str. 86)
 Kromě toho, že se člověk může na knihu obrátit ve chvíli, kdy potřebuje identifikovat nějakého pro něj neznámého opeřence, se také může dozvědět spoustu nových informací. Mně například překvapilo, že byl brkoslav vnímán předky jako předzvěst něčeho zlého a vžilo se pro něj označení „morový pták“ a zaujal mě krutihlav svým maskováním, chtěla bych někde vidět malého půvabného Mlynaříka dlouhoocasého nebo králíčka.  

ptaci4

 ptaci3    Poznáte ptáky našich zahrad? je podle mě přesně ta kniha, kterou by každý měl mít v knihovně. Jedinou její nevýhodou může být menší velikost písma, ale ta je kompenzována velkým množstvím informací a opravdu názornými fotografiemi.

 

Ulrich Schmid (*1957) je biolog a autor vědeckých publikací. Od nejútlejšího mládí se pohyboval v přírodě s dalekohledem a lupou a později se z této vášně pro něj stalo téměř povolání. Několik let strávil na ptačích ostrovech na pobřeží Severního moře pozorováním táhnoucích ptáků. V současnosti vede oddělení komunikace ve Státním přírodovědeckém muzeu ve Stuttgartu, zaměřené na vzdělávání a práci s veřejností.


© Jana Langerová

 

 

Grafický návrh vytvořil a nakódoval Tomáš Hlad & techka s.r.o.