Baptiste Beaulieu a život za dveřmi ordinace

V Jeanově čekárně stojí třináct židlí. Lidé na nich čekají s knihou nebo telefonem a po očku sledují ostatní. Přemýšlejí, co jim asi je. Za chvíli se otevřou dveře a lékař je pozve dál. Tak obyčejně začíná román Baptista Beaulieua Kam odcházejí slzy, když uschnou. Jenže tentokrát budeme smět zůstat i u toho, co se do běžné návštěvy ordinace nevejde. U lékařových vlastních myšlenek.

Beaulieu takový den zná ze své práce. Je praktickým lékařem v Toulouse, dříve působil na urgentním příjmu. Psaní pro něj začalo jako způsob, jak o zkušenostech zdravotníků mluvit s lidmi, kteří obvykle znají nemocnici z pozice pacienta. Z jeho blogu Alors voilà vznikla v roce 2013 první kniha. Od té doby se ve své tvorbě vrací k tomu, co se mezi nemocným a lékařem odehrává. K důvěře, která se vytváří pomalu, i k bezmoci, jež někdy zůstane navzdory všemu úsilí.

Do Jeana vložil mnoho z této zkušenosti. V rozhovoru pro La Dépêche připustil, že mu mohl dát i vlastní jméno. Jean pomáhá lidem, ale od chvíle, kdy se při výjezdu nepodařilo zachránit dítě, sám nedokáže plakat. Vrací se v myšlenkách k šestiminutovému zdržení. Nedozví se, jestli by dřívější příjezd něco změnil. Musí s tou nejistotou žít a dál pracovat. Jeho čekárna se mezitím znovu plní.

Tady pro nás spočívá přitažlivost jeho románu. Čteme dál, protože nás začne zajímat také Jean sám. Co si z jednotlivých setkání odnese, co ho ještě dokáže potěšit a jestli najde cestu k vlastním slzám. Beaulieu nám dovoluje přiblížit se člověku, kterého v běžném životě potkáváme především v jeho profesní roli. Za jeho soustředěností může být únava. Za klidným hlasem obava, zda udělal všechno potřebné. Vidět i tuto stránku lékaře znamená lépe rozumět tomu, co od něj žádáme.

Proto Kam odcházejí slzy, když uschnou vydáváme v KAZDĚ. Vedle knih o zdraví a psychologii chceme přinášet také příběhy, které nám pomohou vnímat druhé pozorněji. Tenhle román nás nechává chvíli sedět na opačné straně stolu. Může být blízký zdravotníkům, kteří v něm poznají část vlastní zkušenosti, i každému, kdo někdy čekal, až ho lékař zavolá dál. Možná si pak při další návštěvě snáz představíme, kolik lidských příběhů už ten den vyslechl. A kolik si jich odnese domů.

Kam odcházejí slzy, když uschnou vychází v překladu Martina Richtera. 288 stran, měkká vazba s klopami.