Přírodě na stopě

Každoročně si pod stromeček přeji knihy a knihy jsou také dárek, který ráda dávám svým dětem i vnoučatům.  Knihy jsou zdrojem zábavy i vědomostí, přenášejí nás do světa fantazie, nebo do přírody. Jako třeba knihy z nakladatelství Kazda. Knihy z nakladatelství Kazda jsou plné přírody a krásna.

Nakladatelství má svůj krásný slogan – Kazda – knihy, které mají smysl, a také S láskou k přírodě.

Příroda je zdroj energie. Já když se cítím unavená z práce, nebo z přetechnizovaného světa plného stresu, utíkám do přírody. Tam ožívám, tam si dobíjím baterky. A když je venku ošklivě, pročítám si knihy z nakladatelství Kazda – v nich si malý kousek přírody mohu užívat i v klidu domova.

Dnes bych vám takhle chtěla představit tři „baterky dobíjející“ knihy o přírodě. Jsou to knihy Přírodě na stopě a Moudrost lesa od Petra Wohllebena a kniha Poznáte ptáky našich zahrad? Od Ulricha Schmida.

K lesu a přírodě jsem měla blízko už jako malá holka. Proto mne o přírodě baví i číst. Pokud se domníváte, že vás knihy nebudou bavit, protože jste spíš čtenáři románů a příběhů, tak vás mohu ubezpečit, že se mýlíte. I já jsem si donedávna myslela, že mne baví jen romány a příběhy, ale když jsem objevila tyhle knihy o přírodě, čtu je moc ráda. Jsou psané zajímavě a velmi čtivě, není to žádná nudná učebnice, ale z každé z těchto knih přímo tryská láska k přírodě, a to takovým způsobem, že vás jemně a nenásilně přivede do přírody, a najednou ji vidíte autorovýma očima, a zjistíte, že hltáte každý řádek, a kniha se vám nechce ani odložit.

Kniha Přírodě na stopě má podtitul: Jak pozorovat, chápat a využívat přírodní jevy nejen na zahradě.

V téhle knížce si najde každý to svoje. Není v ní nic, co bychom neznali ze svého okolí. Je o přírodě, která nás obklopuje v každodenním životě. V podstatě jakmile vyjdeme z domu, už záhon, kolem kterého projdeme, je příroda, kterou ani nevnímáme a bereme ji jako samozřejmost.

Doba je rychlá, a my zapomínáme vnímat své okolí, a přehlížíme tak jevy a věci, které naši předkové znali. Třeba to, že některé přírodní úkazy nám naznačí, jaké bude počasí i bez aplikací a internetu. Stačí se podívat na oblohu a zjistit, jaká je obloha a jaké jsou mraky. Zapadající slunce nám například prozradí, že pokud při západu září krásně červeně, bude následující ráno jasné a krásné. Pokud jsou naopak po ránu na nebi červánky, je to naopak – bude pršet. Už stará pranostika říká: Ranní červánky, stáhnou moldánky“. Ale i tyto pranostiky mají výjimku – a tu dokáže způsobit směr větru. Jak ji ovlivní? To napoví kniha.

I rostlinky mohou pomoci předpovědět počasí. Pokud se blíží déšť, některé typy květin se zavírají, aby v nich nenavlhnul pyl. Třeba pupava bezlodyžná (v němčině se jí dokonce říká meteorologický bodlák). Mechanismus zavírání před deštěm funguje i u usušených rostlin, proto si je dříve lidé zavěšovali na dveře – takový přírodní barometr. Takových znalostí o přírodě je tato kniha plná. Určitě stojí za přečtení. A mohu vám zaručit, že až si tuhle knihu přečtete, budete se na spoustu věcí – tak obyčejných – dívat jinak. Budete už totiž vědět, co dokáže předpovědět třeba obyčejná sedmikráska, nebo jak podle měsíčku lékařského poznáte kolik je hodin.

Úryvek z knihy:

Jakmile vykročíte z domovních dveří a projdete se zahradou či nedalekým parkem, obklopí vás příroda. Probíhají zde tisíce malých i velkých procesů, které jsou často fascinující a krásné – pokud si jich člověk vůbec povšimne.

V dobách minulých bylo životně důležité, aby uměl každý tyto indicie poznat a správně interpretovat. Naši předci byli na přírodě značně závislí a byli si toho vědomi. Dnes nám nepřetržitě naplněné regály v supermarketech, konstantní dodávky energie a uzavřené pojistky proti všemu možnému nalhávají, že toto dávné pouto již pozbylo platnosti. Náš odklon od přírody je zjevný především v suchých a horkých létech. Zatímco zemědělci a lesníci naléhavě touží po dešti, značná část městské populace si přeje, aby počasí vydrželo. Důsledků sucha si nejsme vědomi a mnohdy o nich vůbec nemáme tušení. Vzhledem k poškození životního prostředí a změnám klimatu je přitom nesmírně důležité, abychom rozpoznali a pochopili signály, které příroda vysílá. Teprve pak budeme schopni si uvědomit, co všechno můžeme ztratit.

Každoročně si pod stromeček přeji knihy a knihy jsou také dárek, který ráda dávám svým dětem i vnoučatům.  Knihy jsou zdrojem zábavy i vědomostí, přenášejí nás do světa fantazie, nebo do přírody. Jako třeba knihy z nakladatelství Kazda. Knihy z nakladatelství Kazda jsou plné přírody a krásna.

Nakladatelství má svůj krásný slogan – Kazda – knihy, které mají smysl, a také S láskou k přírodě.

Příroda je zdroj energie. Já když se cítím unavená z práce, nebo z přetechnizovaného světa plného stresu, utíkám do přírody. Tam ožívám, tam si dobíjím baterky. A když je venku ošklivě, pročítám si knihy z nakladatelství Kazda – v nich si malý kousek přírody mohu užívat i v klidu domova.

Dnes bych vám takhle chtěla představit tři „baterky dobíjející“ knihy o přírodě. Jsou to knihy Přírodě na stopě a Moudrost lesa od Petra Wohllebena a kniha Poznáte ptáky našich zahrad? Od Ulricha Schmida.

K lesu a přírodě jsem měla blízko už jako malá holka. Proto mne o přírodě baví i číst. Pokud se domníváte, že vás knihy nebudou bavit, protože jste spíš čtenáři románů a příběhů, tak vás mohu ubezpečit, že se mýlíte. I já jsem si donedávna myslela, že mne baví jen romány a příběhy, ale když jsem objevila tyhle knihy o přírodě, čtu je moc ráda. Jsou psané zajímavě a velmi čtivě, není to žádná nudná učebnice, ale z každé z těchto knih přímo tryská láska k přírodě, a to takovým způsobem, že vás jemně a nenásilně přivede do přírody, a najednou ji vidíte autorovýma očima, a zjistíte, že hltáte každý řádek, a kniha se vám nechce ani odložit.

Kniha Přírodě na stopě má podtitul: Jak pozorovat, chápat a využívat přírodní jevy nejen na zahradě.

V téhle knížce si najde každý to svoje. Není v ní nic, co bychom neznali ze svého okolí. Je o přírodě, která nás obklopuje v každodenním životě. V podstatě jakmile vyjdeme z domu, už záhon, kolem kterého projdeme, je příroda, kterou ani nevnímáme a bereme ji jako samozřejmost.

Doba je rychlá, a my zapomínáme vnímat své okolí, a přehlížíme tak jevy a věci, které naši předkové znali. Třeba to, že některé přírodní úkazy nám naznačí, jaké bude počasí i bez aplikací a internetu. Stačí se podívat na oblohu a zjistit, jaká je obloha a jaké jsou mraky. Zapadající slunce nám například prozradí, že pokud při západu září krásně červeně, bude následující ráno jasné a krásné. Pokud jsou naopak po ránu na nebi červánky, je to naopak – bude pršet. Už stará pranostika říká: Ranní červánky, stáhnou moldánky“. Ale i tyto pranostiky mají výjimku – a tu dokáže způsobit směr větru. Jak ji ovlivní? To napoví kniha.

I rostlinky mohou pomoci předpovědět počasí. Pokud se blíží déšť, některé typy květin se zavírají, aby v nich nenavlhnul pyl. Třeba pupava bezlodyžná (v němčině se jí dokonce říká meteorologický bodlák). Mechanismus zavírání před deštěm funguje i u usušených rostlin, proto si je dříve lidé zavěšovali na dveře – takový přírodní barometr. Takových znalostí o přírodě je tato kniha plná. Určitě stojí za přečtení. A mohu vám zaručit, že až si tuhle knihu přečtete, budete se na spoustu věcí – tak obyčejných – dívat jinak. Budete už totiž vědět, co dokáže předpovědět třeba obyčejná sedmikráska, nebo jak podle měsíčku lékařského poznáte kolik je hodin.

Úryvek z knihy:

Jakmile vykročíte z domovních dveří a projdete se zahradou či nedalekým parkem, obklopí vás příroda. Probíhají zde tisíce malých i velkých procesů, které jsou často fascinující a krásné – pokud si jich člověk vůbec povšimne.

V dobách minulých bylo životně důležité, aby uměl každý tyto indicie poznat a správně interpretovat. Naši předci byli na přírodě značně závislí a byli si toho vědomi. Dnes nám nepřetržitě naplněné regály v supermarketech, konstantní dodávky energie a uzavřené pojistky proti všemu možnému nalhávají, že toto dávné pouto již pozbylo platnosti. Náš odklon od přírody je zjevný především v suchých a horkých létech. Zatímco zemědělci a lesníci naléhavě touží po dešti, značná část městské populace si přeje, aby počasí vydrželo. Důsledků sucha si nejsme vědomi a mnohdy o nich vůbec nemáme tušení. Vzhledem k poškození životního prostředí a změnám klimatu je přitom nesmírně důležité, abychom rozpoznali a pochopili signály, které příroda vysílá. Teprve pak budeme schopni si uvědomit, co všechno můžeme ztratit.