Můj první les

Můj první les
Peter Wohlleben

Vážení a milí naši čtenáři,

představujeme vám další krásnou knihu od Petera Wohllebena, který svými knihami na téma lesa oslovuje miliony lidí a daří se mu nadchnout je svými vhledy do tohoto křehkého ekosystému.

Od roku 2017 vede Lesní akademii, v níž předává vlastní zkušenosti a podněty pro šetrné hospodářství.

V této knize se pan Wohlleben zabývá především druhovou rozmanitostí lesa a snížením podílu jehličnanů v našich lesích. Ale i smrky, jak říká, mají své opodstatnění, a sice v nejzazších polohách středně vysokých pohoří anebo v Alpách těsně pod hranicí růstu stromů. Tady nalezly útočiště poté, co minula doba ledová. Je tu dost chladno a vlhko i pro tato dítka, která jsou jinak zdrojem starostí. On sám je zastánce především bukového lesa a v knize také vysvětluje proč.

  001a_p
024  

Naše aktivita měnit nepatřičně les od původního složení lesů tu vždy vzdoruje silám přírody. A ta nezná ani dobro ani zlo, nýbrž pouze v dané chvíli ideální stav, který se znovu a znovu snaží nastolit.

Peter Wohlleben se netají revoluční myšlenkou. Říká: „Lesní hospodářství není ochranou přírody. Les se po celé milióny let dokázal zachovat sám. Pečující ruce hajného či majitele lesa k tomu netřeba. Celé stamilióny let to příroda dělá nejlépe úplně sama a my jí při tom můžeme jen v úžasu přihlížet.“ Jak moudré!

Autor knihy postupně vyvrací mnoho mýtů a v odstavcích „Můj tip“ vždy svými zkušenostmi poukazuje na šetrnost, moudrost přírody a logiku jen nutných zásahů.

Celá kniha obsahuje mnoho krásných i méně krásných (po nešetrném zásahu lidí) fotografií s vysvětlujícími texty a my se například dozvíme, že kde projde vlk, tam roste i les. Vlkům totiž chutná srnčí. Tam, kde rostou maliny, je stav zvěře jakž takž přiměřený. A jelen, jako impozantní tvor našich lesů, jim škodí leckdy víc než jiná zvířata.

  105
185_z3  

Pod nádhernou fotografií bukového lesa se můžeme dočíst, že staré bukové lesy jsou našimi „deštnými pralesy“- jsou jen mnohem vzácnější. A u fotografie dřevěné urny se zase dočteme, že na lesním pohřebišti Wershofen se používají pouze urny z neošetřeného bukového dřeva. Malé tabulky na starých stromech nahrazují náhrobní kameny. Nápis na jedné takové tabulce zní: Budete-li mne hledat, hledejte mě ve svých srdcích. Nalezl-li jsem tam příbytek, jsem s vámi stále. Využití lesa pro účely pohřbívání je pro staré bukové lesy ochranou.

 

Na úplný závěr knihy malá citace z kapitoly „Jak to vidím já“-která mluví za vše.

„Lesničení neznamená jen těžbu dřeva. Tento velmi rozšířený omyl brání zavádění inovativních forem obhospodařování, s nimiž můžete vydělat podstatně víc peněz. Mne krom toho mnohem víc baví provádět návštěvníky po lesním hřbitově než se s nákupčími dřeva přít o kvalitu kmenů.“

   030a
Grafický návrh vytvořil a nakódoval Tomáš Hlad & techka s.r.o.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení